Výlet za studánkami a raky do okolí Otaslavic

Sobotní akce Regionálního sdružení ochránců přírody v Prostějově Iris určená pro veřejnost se vydařila, a to nejen díky počasí. Nadmíru povolaný průvodce pan Petr Podhorný vyprávěl velmi poutavě.

Na první zastávce pod věží Hladomornou jsme mohli vidět nejen „otisk čertova kopyta“ ve skále, ale třeba i žlutě kvetoucí rozchodník ostrý. Kousek od první studánky – V Dubské – jsme překročili hraniční kámen mezi Olomouckým a Jihomoravským krajem. Dál naše cesta vedla přes původní keltské hradiště, což bylo důvodem k několika zastávkám a bližšímu prozkoumání okolí. Co kdybychom našli nějaký střep…. Jak řekl náš průvodce „Podle odhadů tu mohlo žít až 40 lidí“.
U Obrovy nohy jsme se kochali výhledem do okolí na Vincencov, Kobylničky, Myslejovice či Drahany. Ale dohlédnout jde ještě o hodně dál – třeba k cementárně v Hranicích. Naopak při pohledu na zem bylo možno na cestě spatřit stopu lišky, jelena či srny.
Okolí druhé studánky U Chaloupky bylo bohužel rozryté od divočáků. A chaloupka tu už také nebyla. Asi nejlépe prozkoumaná byla třetí nejhezčí studánka V Hlubokém. O to se postarali hlavně nejmladší účastníci akce. „Je dobře, když je studánka vyskládaná kamením. Odolá spíše útokům divočáků, kteří se v ní rádi vyválí,“ řekl Petr Podhorný.
Všechny tři studánky jsme vyfotili a zaměřili souřadnice, takže si je můžete prohlédnout na www.estudanky.cz Velkým zážitkem pro výletníky byli raci říční v říčce Brodečce. Hned první rak, kterého náš průvodce vylovil, byla samička s vajíčky. Ti odvážnější si tvora s klepety opatrně podrželi. Po návratu do Otaslavic samozřejmě následovala zastávka v místní občerstvovací stanici. Cestu odsud ke čtvrté studánce u Vincencova jsme si zkrátili auty. Jmenovaný pramen v chráněném území Blátka vtéká do Kelčického potoka, který je na dohled od studánky. Tady v lese jsme také zkontrolovali, jak se daří likvidovat lýkožrouta smrkového. Samečci jsou do pasti lákáni vůní feromonů, které jim připomínají samičku.
Od studánky už jsme zamířili k autům a domů. A těšíme se na další krásné zážitky při hledání studánek.

Napsala Jana Šmudlová