ČSOP - RS Iris Prostějov

Ekoporadna - dotazy

Začal se u nás objevovat holub hnědobílé barvy...
Ve volné přírodě ČR se můžeme setkat s několika skupinami holubích druhů.
V prvním případě se jedná o druhy tzv. divoké - původní v naší přírodě. K nim patří holub hřivnáč, stavějící si chatrná hnízda na stromech a holub doupňák, který hnízdí v dutinách starých stromů a je ohrožen vyhynutím ( jedním z důvodů je právě absence vhodných hnízdních příležitostí - staré stromy v našich lesích téměř zmizely ). Oba naše původní druhy holubů odlétají před příchodem chladné části roku na jih za potravou.
V druhém případě se jedná o tzv. věžáky - původně pravděpodobně holub skalní, který se přizpůsobil životu v blízkosti člověka. Tyto holuby najdeme ve všech našich městech, kde hnízdí ve výklencích domů. Tento druh holuba na zimu neodlétá, a využívá snadno dostupné potravy v blízkosti lidských sídlišť. Při přemnožení způsobuje svým agresivním trusem škody na historických objektech. Poslední skupinu tvoří ptáci chovaní v zajetí unikající z chovů ( to je právě případ vašeho holuba). Mohou to být holubi poštovní, čistokrevné formy s rodokmenem, nebo formy chované na maso. Tito jedinci se více či méně úspěšně pokoušejí ve volné přírodě přežít a často se připojují k hejnům městských holubů - věžáků, nebo se stahují ke krmítkům.
Příbuzné holubům jsou hrdličky, vyskytující se u nás ve dvou druzích. Hrdlička divoká ( tmavě zbarvená, původní na našem území ) a hrdlička zahradní ( světlé zbarvení, hojná v parcích ), která započala před více než sto lety své tažení z jihozápadní Asie a úspěšně zabydlela obrovskou oblast včetně našeho státu.
Holub na vaší zahradě jistě ocení úkryt, který mu plánujete vybudovat. Postačí dřevěná budka s půdorysem zhruba velikosti papíru formátu A4, výška budky cca 15 cm. Vyřízněte vletový otvor v přední stěně o rozměru asi 12x9 cm.Dno můžete vystlat hoblinami či slámou a hotovou budku vyvěsit na vhodném místě, mimo dosah predátorů a silného větru.
Holuba přikrmujte především obilninami a luštěninami vhodné velikosti.
Více informací naleznete na různých chovatelský stránkách, např. zde.

Vhodná doba pro vyvěšování ptačích budek
Nejvhodnějším obdobím je jednoznačně podzim - budky stihnou "opršet" a splynout s okolím, navíc třeba sýkorky si vyhlížejí hnízdní dutinu už na podzim a na jaře vyvěšené budky mohou ignorovat. Orientace vletového otvoru není příliš důležitá, ale doporučuje se ve směru převládajících srážek (v našich podmínkách nejčastěji J, V, JV). Důležitější než světové strany je v hustších porostech orientace ke světlinám nebo průsekům.
Patrně nejucelenější informace o ptačích budkách najdete v metodice ČSOP č.20 "Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků", editor Petr Zasadil, Praha 2001 (k vypůjčení v naší knihovně).

Proč ochránci přírody kácí stromy?!
V rámci péče o chráněná území, je opravdu někdy třeba kácet. Je podivné, že ve městě ochránci přírody bojují za každý strom a v krajině potom stromy kácí. Ale vše je trochu složitější. V minulosti si každý hospodář dbalý svého zvířectva hleděl vlastní louky, která mu dávala seno pro jeho dobytek. Tuto louku dvakrát za rok sekl a tím bránil návratu stromů a lesa. Právě na louky je vázáno množství ohrožených rostlin, které mohou růst pouze tam, kde jsou ostatní rostliny "bržděny" každoročním sečením. Navíc tyto ohrožené rostliny nemohou přežít ve stínu stromů. Dnes ale zájem o seno velmi klesl a mnoho luk pomalu zarůstá lesem. Často se na těchto místech navíc objevují stromy nepůvodní. Například akáty do naší přírody nepatří. Do Čech se dostaly až v roce 1710, ale od té doby se stihly velmi rozšířit a často vytlačují druhy původní.
Právě při snaze o zachování krásy lučních rostlin pro naše potomky, musí ochranáři kácet stromy. V lesích potom někdy kácí expandující akáty, aby uvolnily místo pro původní druhy stromů naší přírody.

Kde sehnat materiály o ochraně přírody v regionu?
V knihovně ČSOP Iris v Prostějově máme téměř 600 publikací týkajících se ochrany přírody, rostlin, živočichů, ale například i práce s dětmi. Knihovna existuje již více než deset let a většinu publikací je možné si zapůjčit.

Proč se kácí borovice na Hloučele?
Loni napadl zhruba třetinu borovic kůrovec. Přesto, že byly tyto stromy odtěženy, nepodařilo se kůrovce zastavit. Proto muselo být letos poraženo dalších zhruba sedmdesát napadených borovic. Vzhledem k blízkosti vodního toku nelze kůrovce ničit postřikem. Bylo poraženo i několik zdravých stromů, které se použily jako lapáky na kůrovce. Dá se jen doufat, že se postup kůrovce podaří včas zastavit, a že borovice na Hloučele nepotká stejný osud jako smrky, které z Hloučely díky kůrovci zmizely již počátkem devadesátch let.

Co dělat se zraněným, či nemocným ptákem?
Nejlépe je co nejdříve vyhledat nejbližší stanici pro záchranu handicapovaných volně žijících živočichů. Pro Prostějov tuto službu zajišťuje ZO ČSOP Němčice nad Hanou. Kontaktovat je v případě nálezu zraněného volně žijícího zvířete (nikoliv př. psů a koček) můžete na tel. čísle 602 587 638 nebo 582 386 138, případně e-mail d.knourek@seznam.cz, nebo prostřednictvím RS ČSOP Iris na tel. 582 338 278 nebo 603 298 039, případně e-mail iris@iris.cz.

Zde jsou uvedeny některé příklady účinné PRVNÍ POMOCI zraněným ptákům.
Zlomeniny křídel a nohou: Křídlo složíme k tělu a přilepíme leukoplastí, nožku upevníme k dlaze z dřívka a opět přelepíme leukoplastí. Ptáka uložíme do tmy a klidu a nejlépe do druhého dne předáme k odbornému ošetření.
Otevřené rány (př. po poranění kočkou či dravcem): Ostříháme zakrvácené peří a ránu sterilizujeme (septonex, hypermangan, jodová tinktura…), přiložíme tampon z obvazu a připevníme jej. Nezasypáváme rány zásypy ani nemažeme mastmi. Pokud je krvácení silné, přiložíme tlakový obvaz. NA RÁNU SE NESMÍ DOSTAT MOUCHY! Co nejdříve vyhledáme odbornou pomoc.
Otřes mozku, ochrnutí nohou, vnitřní zranění: (Nejčastěji po srážce s autem nebo cyklistou.) Ptáka umístíme do klidu a šera a vyhledáme odbornou pomoc.
Spáleniny: (Nejčastěji zranění elektrickým proudem na nevhodných sloupech vysokého napětí.) Popálená místa a otevřené rány překryjeme obvazem, ptáka umístíme do klidu a šera a vyhledáme odbornou pomoc.
Vysílení, prochladnutí: Pták je vyhublý, často trpí zeleným, tzv. „hladovým“ průjmem, kůže a vnitřek zobáku jsou bledé, na omak chladné. Ptáka umístíme do teploty okolo 15°C, po kapkách i násilím ho napájíme teplým (45°C) silným roztokem medu nebo glukózy, do kterého přidáme syrový žloutek a lžičku Coca-coly. Nepodáváme pevnou potravu! Co nejdříve vyhledáme odbornou pomoc. Kriticky podchlazeným ptákům zahříváme nohy v 45°C teplé vodě.

Co dělat při nálezu ptačího mláděte?
V žádném případě nemanipulujeme s vajíčky nebo ptáčaty v nalezených hnízdech. Matku lidský pach varuje a snadno se může stát, že po neodborné prohlídce hnízda už se matka ze strachu k mláďatům nepřiblíží a ta jsou odsouzena k smrti hlady. Protože nejde snadno rozlišit staré či nové hnízdo, je zakázáno ptačí hnízda sbírat.
Je třeba vzít na vědomí, že ani každé volně pobíhající mládě které v přírodě najdeme nemusí být opuštěné! Některá mláďata, která se po vylíhnutí živí sama a rodiče je pouze vodí (kachňata, housata, kuřata, malé lysky a labutě apod.) se mohla pouze nakrátko zatoulat a hlasité zvuky vyluzují proto, aby je matka našla. Ptáčata, která po vylíhnutí zůstávají v hnízdě a jsou rodiči krmena (sovy, dravci, drozdovití, pěnkavovití apod.) se mohou v době opouštění hnízda ještě pohybovat v okolí hnízda a čekají na přílet rodičů. V takovýchto případech mládě nemusí být opuštěné a i dobře míněná pomoc způsobí problémy.
Pokud však nalezneme holátko, či málo opeřené ptáče, hledáme hnízdo, z kterého vypadlo. Ptáci jsou velmi choulostiví a neopatrným stiskem je můžeme snadno zranit. Proto je nejlepší brát je velmi opatrně (za nožky, či do „košíčku“ ze spojených dlaní). Mladého ptáčka, který nemotorně poletuje stačí vysadit na nějaké vyvýšené místo (př. větev stromu).
Pouze mláďata zraněná, prochladlá či vyhublá, která posadávají na zemi nebo zoufale pobíhají a křičí potřebují pomoc.
Mláďata nekrmivá: (kuřátko, kachně..) umístíme do tepla (28-30°C), dáme mu misku s vodou (nesmí do ní lézt), misku s pískem (převařený, nebo koupený speciálně pro ptáky) a misku s potravou. Krmíme směsí jemně nastrouhaného tvrdého tvarohu, vařeného vajíčka a mrkve, nebo strouhanky či ovesných vloček a jemně sekaných kopřiv. Kachňatům se dává v misce i okřehek (tzv. „žabinec“).
Mláďata krmivá: holátka potřebují teplo (28° - maximálně 32°C) a výstelku (seno, větvičky či papír. NE hadříky nebo vatu!). Termoláhev s teplou vodou a krmení přímo do zobáčku (pinzetou, nebo rukou). Univerzální krmivo je vajíčko natvrdo, dravci a sovy se krmí maličkými kousky syrového libového masa, rorýsi škrábaným masem, hmyzožraví pěvci škrábaným masem, máčenými piškoty, strouhaným tvarohem, semenožraví pěvci směsí velmi jemně nastrouhaného vajíčka natvrdo, mrkve, housky, ořechů a máku, vše dohromady zvlhčené tak aby tvořilo hrudky. Dáváme maličká sousta, větší sousta mohou ucpat jícen! Holuby a hrdličky krmíme máčeným, či vařeným celým zrním (nejlépe pšenicí) nebo máčenými piškoty. Datlovité ptáky krmíme syrovým masem či tvrdým tvarohem, sousta velikosti čočky.
Ptačí mládě velmi rychle vyhladoví, drobné pěvce je nutné krmit až 50x denně!
Nejlépe je co nejdříve vyhledat pomoc nejbližší stanice pro záchranu handicapovaných volně žijících živočichů. Pro Prostějov tuto službu zajišťuje ZO ČSOP Němčice nad Hanou. Kontaktovat je v případě nálezu zraněného volně žijícího zvířete (nikoliv př. psů a koček) můžete na tel. čísle 602 587 638 nebo 582 386 138, případně e-mail d.knourek@seznam.cz, nebo prostřednictvím RS ČSOP Iris na tel. 582 338 278 nebo 603 298 039, případně e-mail iris@iris.cz.

Co dělat při nálezu zraněného zvířete?
Nejlépe je co nejdříve vyhledat nejbližší stanici pro záchranu handicapovaných volně žijících živočichů. Pro Prostějov tuto službu zajišťuje ZO ČSOP Němčice nad Hanou. Kontaktovat je v případě nálezu zraněného volně žijícího zvířete (nikoliv př. psů a koček) můžete na tel. čísle 602 587 638 nebo 582 386 138, případně e-mail d.knourek@seznam.cz, nebo prostřednictvím RS ČSOP Iris na tel. 582 338 278 nebo 603 298 039, případně e-mail iris@iris.cz.
Zde vám poradíme, jak se zachovat při nalezení zraněného ptáka, nebo ptačího mláděte.

Při nalezení opuštěného psa nebo kočky se neobracejte na stanici pro handicapovaná volně žijící zvířata, ale spíše na nějaký specializovaný útulek - př. Liga na ochranu zvířat organizace Olomouc (v reálu letiště na Neředínské ullici). Tel. 585418484, otevřeno je denně od 14.00 do 16.00.

Co dělat, když někdo kácí strom ve městě?
Velmi podrobně se touto otázkou zabývá sdružení ARNIKA, a zde je i jejich velmi stručný návod .

Ve většině případů musí ke kácení vydat povolení příslušný orgán ochrany přírody, což je v zásadě obecní (městský) úřad. O povolení ke kácení může požádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce pozemku se souhlasem vlastníka.
Bez povolení lze kácet pouze ve výjimečných případech (např. zřejmé a bezprostřední ohrožení života nebo majetku), které specifikuje zákon č. 114/1992 Sb. Bez povolení se mohou kácet také stromy na pozemcích fyzických osob, které mají obvod kmene (měřený ve výšce 130 cm nad zemí) menší než 80 cm nebo souvislé keřové porosty s menší rozlohou než 40 m².
Povolení ke kácení dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Každé povolení musí být zdůvodněno. Řízení o povolení kácení dřevin se mohou na základě § 70 zákona č. 114/1992 Sb. účastnit občanská sdružení, pokud splní podmínky v tomto zákoně uvedené. Vydané povolení, jakož i podklady pro jeho vydání (například dendrologický posudek) si můžete na úřadě vyžádat na základě zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí.
Pokud úřad povolil kácení stromů, měl by zároveň nařídit náhradní výsadbu nových stromů na vhodných pozemcích minimálně v takovém rozsahu, v jakém proběhlo kácení.
Pokud si nejste jisti odborným zdůvodněním kácení a chcete získat nezávislý posudek, obraťte se na Agenturu ochrany přírody a krajiny (Kališnická 4-6, 130 23 Praha 3, telefon 222 580 013, fax 222 580 012, e-mail: aopkcr@nature.cz, www.nature.cz).

Kam s odpadem?
Nebezpečný odpad (baterie, výbojky, zářivky, barvy, pesticidy, elektronika…) a objemný odpad (nábytek, vany, koberce…) vozíme do sběrného dvora (občané Prostějova mají tuto službu po předložení občanského průkazu ZDARMA).
Prošlé léky vracíme v lékárnách, nebo odevzdáváme do sběrného dvora.
Recyklovatelný odpad (papír, plasty, kovy, sklo, hliník…) buď do barevných kontejnerů k tomu určených (zde je seznam míst, kde jsou v Prostějově tyto kontejnery umístěny: SEZNAM), nebo do sběren druhotných surovin.
Organický odpad (větve, tráva apod.) ukládáme do kompostu, žížaliště, nebo sběrného dvora.
Stavební suť můžeme odvézt do: RESTA PROMA Kralický háj (582 334 185), Dopravní stavby za Určickou (582 330 022), nebo INSTA Smržice (582 381 218).

Kontakty:
Sběrný dvůr u sv. Anny, Anenská 11, tel 582 334 711

Út – So: 9-13:30 14-17

Po, Ne: zavřeno

vybrané druhy odpadů, které je možné ve sběrném dvoře odevzdat:

opotřebované pneumatiky (max. 5 kusů)
textil (max. 50 kg)
odpad ze zeleně (přívěsný vozík za osobní auto)
inertní materiál /stavební suť/ (max. 100 kg)
staré elektrické spotřebiče /televize,radia,pračky atd./ (max. 2 kusy od jednoho druhu)
starý nábytek (1 kus od každého druhu nábytku)

Sběrny:
ADIEKTA s.r.o. Prostějov, areál Gala Krasice, Západní 75 (582 314 286) a Za Branou v Kosteci na Hané (582 373 406) – vykupují železo, papír, barevné kovy, plasty.
NATURE s.r.o., Domamyslice, v areálu zeměď. družstva, tel. 582 341 317 - vykupují železo, papír, barevné kovy, plasty, nebezpečný odpad, možnost přistavení kontejneru.
Metalšrot Tlumačov a.s., Ke Stadionu, tel. 582 333 661 - vykupují železo, barevné kovy.
Sebranka, Dolní 115, tel. 582 351 417 – vykupují karton, papír, železo apod.
HANÁ METAL s.r.o., Kojetínská 3, Prostějov. Provozovny: U Spalovny 9, tel. 582 345 668 a Krasice, Západní ul. – vykupují železo, akubaterie, barevné kovy, papír.

Co s nalezenými ježčaty ?
Ježci se na zimu ukládají k zimnímu spánku. Šetří tak energii v době, kdy by potravy našli jen velmi málo, nebo dokonce žádnou. Ale pro úspěšné přezimování potřebuje ježek minimální tělesnou hmotnost (ta se uvádí v rozmezí 600 až 700 gramů). Pokud jste tedy našli ježka, který váží víc než sedmdesát dekagramů, nechejte ho ať si sám najde místo kde stráví zimu. Méně vykrmení jedinci však mohou potřebovat vaší pomoc. Velmi podrobně se pomocí ježků zabývá tento článek, kde najdete mnoho užitečných rad a informací.
Především je však nutné varovat před rozšířenými omyly, které mohou ohrozit ježkovo zdraví. Ježek se neživí jablky ani mlékem! Je to hmyzožravec, nikoliv jabkožrout. A ježek je zvířetem chráněným, není dovoleno chovat ho v zajetí - jen na dobu nezbytně nutnou. Neměl by se stát ani v budoucnu zvířetem domácím!

Jak se to s pálením suchého listí a trávy?
Vždy je lepší listí nebo seno kompostovat. Bez problémů se dá kompostovat dokonce i listí z ořešáku, které je hůře rozložitelné, ale dává kvalitnější humus.
Pokud nemáte možnost rostlinný materiál kompostovat, je možné jej odvézt do sběrného dvora, nebo odevzdat do rostlinných velkoobjemových kontejnerů, které jsou v Prostějově minimálně 2x ročně vyhlášeny a sváženy.
Většina obcí reguluje pálení rostlinného materiálu nařízením, nebo vyhláškou. V případě Prostějova, je to Nařízení města Prostějova č. 2/2003, které povoluje fyzickým osobám pálení suchého rostlinného (rozložitelného) materiálu ze soukromého pozemku v rámci jarního (tj. v měsíci březnu - dubnu) a podzimního (tj. v měsíci říjnu - listopadu) úklidu. Pálení musí probíhat za příznivých povětrnostních podmínek, bez příměsi odpadů, při zachování bezpečnosti a nesmí obtěžovat kouřem a pachem okolí.
Především je však nutné se vyvarovat plošného vypalování trávy na jaře! Nejenom, že tímto nesmyslným hazardem můžete snadno způsobit požár, ale také zahubíte mnoho nevinných živáčků.

Jak na kunu ???
Sežeňte si v ZOO tygří trus. Jeho "vůně" ji spolehlivě zažene. Jenom ta doprava je poněkud obtížná...

Než zadáte nový dotaz, zkuste se podívat, jestli některý z dříve zodpovězených dotazů již neřeší váš problém.

Zadat nový dotaz

Veškeré služby ekoporadny byly finančně podpořeny Ministerstvem životního prostředí v rámci programu Sítě ekologických poraden „Environmentální poradenství 2005“